Týnušky první blog:o)

Polepším se:)

2009-01-06T07:52:00.000-08:00

Hodná holka

Týnuška slibuje, že bude ode dneška ještě víc hodná. Bude pracovitá, bude pomáhat lidem, kteří to potřebují a zaslouží si její pomoc. Nebude drzá na šéfa a vždy mu vyjde vstříc, když si to on bude přát. Bude dělat přesčasy. Nebude jezdit v autě víc než je povolená rychlost. Nebude provozovat sex bez ochrany. Omezí myšlení na sex. Nebude se přežírat čokoládou. Bude žít zdravě a sportovat. Bude v mhd pouštět důchodce sednout. Nepřestane koukat chlapům na zadky, nepřestane chlastat a tancovat na pochybný písničky. Bude si v autě zpívat potišeji. Nebude svému bratrovi nadávat. Bude si víc povídat s maminkou. Zkusí přestat kouřit. Nebude tolik navštěvovat facebook. Nebude tak perverzní. Bude si užívat každého dne. Bude krmit svoji rybičku včas.

Co byste po mě ještě chtěli?:)

Martinovo vyvrcholení:)

2009-01-02T11:56:00.000-08:00

Martinovo vyvrcholení.

Bohužel mě 31.12.08 ráno zaskočila krutá nemoc. Angína se jmenuje. Rozhodla jsem se tedy, jít konečně k doktorce, jelikož jsem různá nachlazení přecházela, tak dva měsíce minimálně a radši si poležím teď, než třeba v únoru:) Víte o čem mluvím:)

.....přišla jsem k doktorce a nečekaně dovolená do 5.1.09, ale díky bohu ji zastupovala naproti, mně mnohem sympatičtější, doktorka. Otevřu dveře do čekárny a moje první slova, místo dobrý den byla: Ty vole!:D On odvětil, že mě by tady fakt nečekal. Jo byl to on. Martin z tramvaje:). Chvilku jsme kecali a já mu slíbila odkaz na tenhle blog. Šel k doktorce první a pak já. Když jsme se míjeli ve dveřích podala jsem mu můj mail.

Následovná prohlídka a pokec u doktorky byl nekonečnej, ale byla na mě moc hodná i papírovej kapesník mi dala.
Vyšla jsem zpět do čekárny, tam už bylo milion kontaminovaných lidí, řekla jsem tedy na shledanou(žádná odpověď) a šla jsem.
Na chodbě stál on a čekal na mě, přitiskl mě ke zdi a začal mě vášnivě líbat a strhávat ze mě oblečení....:D dělám si prdel:D

Vyšli jsme ven a on se zeptal: Ty si Havlíčková? Jakože tvůj táta je Havlíček?..já zase v šoku co se děje kývla ano ....A jmenuje se Zdeněk?...už to bylo moc podezřelé...A nosí brejle?...šla jsem do kolen...:D lol Jemu se protočili panenky..No to není možný, ty vole, jak je ten Liberec malej..Ptala jsem se odkud ho zná....A on šest let šukal dceru šéfa mého tatínka:D

No není ten svět sakra malej? Co se může vyklubat z vašich každodenních spolucestujících?Může to být kdokoliv. Nevlastní bratr vaší matky, utajovaná dcera vašeho otce, kluk co teď chodí s vaší první láskou anebo gay co po vás vždycky kouká ani to nevíte, než ho potkáte v gayclubu?:D:D:Dlooool

Jmenuje se Martin

2008-10-09T21:58:00.000-07:00

Už k tomu konečně došlo. Jako by jsme se znali spoustu let a jako každý den jsme spolu jeli do práce.

Jdu na tramvaj, stál tam. Nastoupím on si sedá vedle mě a říká:"Ahoj" a já ihned reaguji:" Kde si jako včera byl?" a on:"Tak promiň, jsem zaspal.". Takhle začala naše první konverzace od března společného ježdění:) Povídali jsme si celou cestu do Jablonce.

Je stejně pošahanej jako já:D(bez urážky). Taky čekuje lidi v tramvaji jako já, potvrdil mi pár věcí co mi nebyli jasné ohledně našich spolucestujících. Prý často přemýšlel jak se jmenuji, tipoval Pavlu(děsný jméno - bez urážky). Teď něco o něm. Jmenuje se Martin je mu 37 let, bydlí kousek ode mě, má francouzského buldočka(ne anglického, špatně jsem mu koukala přes rameno). Dělá plovoucí podlahy,parkety a podobně ( již cca 5 let)¨. Přítelkyni asi nemá, rekonstruuje barák, nekouří(nesnáší kuřáky, hlavně na zastávkách, mě kouřit neviděl tak byl rád:))

Když jeden z nás nejede ráno tramvají, tak hned přemýšlíme co je s tím druhým. Je to dost úchylný...přiznávám:)

Na víc si už nevzpomínám, ale byl to celkem zážitek:D

Nesmrtelné lego!

2008-09-18T12:09:00.000-07:00

Nesmrtelné lego:o)

Všichni jsme si jako malý určitě hráli. Někdo měl autíčka, panenky, hračky na písek, pogy, hokejové kartičky a někdo byl závislí na legu. Stavěli jsme domy, panáčky, garáže, kuchyně, vesmírné lodě. Dá se toho sestavit tuny:) A ne jen vývoj elektroniky či aut, jde stále ku předu, ale i lego se stále vyvíjí.

Když zabrouzdáte po internetu, najdete nespočetné množství stránek o lego stavebnici. Spousty e-shopů s tímhle produktem. Nestačím se ani divit, co všechno se dá z lega udělat, před pár lety jsme byli šťastný za pár kostiček:o) Mezi nejoblíbenější řady stavebnice momentálně patří lego city, bionicle, creator, castle a dokonce i lego star wars:)

Přijde mi to prostě neuvěřitelný, že někdo po druhé světové válce v roce 1949 vymyslel lego kostičku a teď je z toho takový hit. Jinak název LEGO vznikl z dánského výrazu "leg godt" (česky „Hraj si dobře!“)

Jen mi přijde, že děti to v dnešní době už tolik nebere jako dřív nás. Měli jsme hafo kostiček a stavěli jsme i několika patrové baráky i několik dní...Ale i když je lego stále na "výsluní" počítačové hry jsou přednější....Myslím si že je to trošku škoda...

No to jen jedna z mých náhodných myšlenek nebo spíš vzpomínek:)

http://www.magazin.cz/lifestyle/2356-nesmrtelne-lego-celebrity

Každodení hodinové cestování...

2008-08-23T15:58:00.001-07:00

Ahojky, zdravím všechny blogerry:o) po nekonečných otázkách, kdy že bude konečně něco na mém blogu, právě přichází ta očekávaná chvíle:)

Nic závratného se tady asi nikdo nedočte, ale co, budu si psát pro radost:)

Zjistila jsem, že vlastně každý den zažívám 40ti minutový stereotyp, no vlastně hodinový.

Každé ráno vstanu v 5:00 (když nezaspím), z bytu vycházím v 5:50, cestou potkám v kopci týpka, co u sebe nikdy nic nemá, žádnou tašku, batoh ani igelitku, prostě nic. Nemám zdání, kam chodí.
Potom čekám na zastávce na autobus, který jede v 5:59 (poslední dobou nestíhám tramvaj v 5:57). Na téhle trase se střídají zhruba tři řidiči, jednomu jsem asi sympatická nebo spíš spěchá, protože i když stojím uprostřed zastávky, zastaví u mě předními dveřmi a otevře jen ty.Takovej VIP nástup.
Cca v 6:02 jsem na "fígnerce" a tady už se to začíná rozjíždět.

Přicházím na zastávku a už tam stojí:) Ano, může mu být tak 35, modrou kšiltovku, kenvelo tričko, kraťasy tmavé barvy a sandále. Stoupám si cca 2 metry vedle něho na zastávce.
Po pravé straně za mnou stojí kluk cca 28let, přichází krátkovlasá blondýna stejného věku, on si uklízí mp3 přehrávač a začínají komunikovat (myslím že se znají ze školy,třeba ze střední).
Na zastávce stojí pár dalších, známých tváří. Jeden trošku oldschool týpek, starší pán, starší paní a jedna mladá sympatická holčina, blondýna, která má každé ráno ohromné "pytle" pod očima. Je mi povědomá, ale vůbec nevím odkud.

Přijíždí autobus zastavují u mě prostřední dveře, pán v kenvelo tričku nastupuje jako první a já hned za ním. Sedá si doleva přes uličku k okýnku a já jako vždy vedle něho (vždycky se na sebe tak ušklíbnem:)) Mladí kamarádi většinou stojí a celou cestu si povídají, oldschool frajer sedí přes uličku vedle mě a čte si knihu od proletáře Burrowse. Vyjíždíme ze zastávky. Kolega vedle mě už ho vytahuje :) mp4 přehrávač- vybírá si co si pustí, většinou poslouchá "ramštajny" nebo se kouká na rychlé a zběsilé. Blíží se zastávka u Textilany, kde nastupuje pěkná blondýna, ale věčně nasraná. Poté přijíždíme na zastávku pod broumovskou. Tady nastupuje pohledná brunetka s vyšším chlapcem a starší paní, nejspíše sourozenci a jejich maminka, ale nejde mi do hlavy, kde bydlej a jak. Přistoupí ještě pár dalších lidí. Následuje zastávka u audi salónu. Tady nastupuje kluk ve věku myslím, že tak 27 let. Poslední dobou nestíhá a dobíhá autobus (proč pak asi?:o))jedeme dál. Zastávka u lékárny. vysoká brunetka 24 let s knihou v ruce, ještě se ani nedrží tyče (aby zabránila případnému pádu) a už si čte. Předposlední zastávku nastupuje sympatická paní snědé pleti a vystupuje maminka od sourozenců. Na další zastávce se přestupuje na tramvaj.

Další boj startuje. Honem, honem ať zabereme ty nejlepší místa:) autobus zastavuje na točce a nikdo už nesedí, otevírají se dveře a závodníci vybíhají k cíli, k tramvaji s otevřeni dveřmi. Ve vedení jsou dva kamarádi, hned vedle nich však vybíhá pán v kenvelo tričku, za nimi já a poté zbytek co již nemůže:) Zase si sedám vedle toho co vždy a jízda pokračuje.

Na další zastávce nastupuje postarší pán s batůžkem na zádech, hází pravidelně mince do automatu (automatu na jízdenky). blíží se další stanoviště, kde skoro nikdy tramvaj nestaví a jen míjí mladíka otočeného zády k nám, čekajícího na tramvaj z druhého směru. Další zastávku si moc nepamatuju protože většinou už klimbám:) to mi vydrží, tak na dvě zastávky a pak přichází nový svět. A speedy:) týpek co nastoupí a je jako nastřelenej, dělá strašně rychlý pohyby a vypadá dost zmateně, dokud si nesedne. Dřív na téhle zastávce vystupoval jeden klučina v montérkách, co za cestu snědl tři čokoládové tyčinky. Už jsem ho dlouho neviděla. Asi dostal výpověď:)a nebo se zbláznil z nadměrného množství kakaa v krvi:)

Následuje zastávka, na které na mě jde druhá krize, oči se mi klíží a nedá se to ovládat. Mezitím nastoupí pán ve značkové mikině. Za pár minutek se začínám zase probírat a to už přijíždíme na brandl. Tady vystoupí ti dva sourozenci a jdou doleva do kopce. Kam? To jednou zjistím. Na zastávce Liberecká vystupuje spousta z těch, co mě doprovází skoro denně. Týpek co dobíhá autobus u audiny, dva kamarádi( ten klučina se na mě občas otočí- já vím jsem naivní:o))
a spousty dalších.

Je to asi neuvěřitelný, ale jen co se tramvaj rozjede znovu padám do komatu i klidně jen na ty dvě minuty. Mám vždycky strach, abych se vůbec probudila na konečný:) Najednou všichni vystupujeme, já to beru přes park a ostatní míří přímo k semaforu a přechodu. Tady naše společné cesty končí. Pán s kenvelo tričkem jde do prodejny plovoucích podlah, a ostatní se mi ztrácí z dohledu...za 8 minut jsem v práci.

Musím říct, že tenhle stereotyp mě na jednu stranu baví a na druhou ne. Když ráno jeden z těch lidí nejede , tak hned přemýšlím co se asi stalo :) Je to asi trochu úchylka....Proto občas jedu do práce autem nebo úplně jiným spojem...

Pokud nastanou nějaké zásadní změny budu Vás tady informovat:)